Koncovka souboru htm
Omalovánka k tisku Želvička
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „alibi“. Varianta „aliby“ je chybná a neodpovídá platným pravopisným normám.
Slovo „alibi“ pochází z latiny, kde znamená „jinde“ (alius – jiný, ibi – tam). V češtině se řadí mezi slova přejatá, která si zachovávají svou původní podobu a jsou nesklonná. To znamená, že jejich tvar se nemění bez ohledu na pád, ve kterém jsou použita. Koncovka „-y“ by v tomto případě byla nesprávná, neboť by naznačovala skloňování, které u tohoto slova neexistuje.
Slovo „alibi“ je podstatné jméno (substantivum).
Co se týče dalších gramatických kategorií, situace je u nesklonných slov specifická:
Ačkoliv se nesklonná slova přímo neskloňují podle rodů, lze u nich v češtině přiřazovat rod pro účely shody s přídavnými jmény nebo zájmeny. U slova „alibi“ se obvykle uvádí střední rod. Například: „Jeho alibi bylo (ne *byla*) pevné.“
Jak již bylo zmíněno, slovo „alibi“ je nesklonné. To znamená, že jeho tvar je ve všech sedmi pádech stejný: alibi.
Například:
Protože je slovo „alibi“ nesklonné, nemá žádný skloňovací vzor v tradičním smyslu (jako například „pán“, „žena“, „město“ atd.).
Slovo „alibi“ označuje důkaz o tom, že se obviněná osoba v době spáchání trestného činu nacházela na jiném místě, než kde byl čin spáchán. Tímto důkazem se osoba snaží vyvrátit svou účast na činu.
V širším, přeneseném smyslu se „alibi“ může používat i pro jakoukoli výmluvu či zdůvodnění, proč se někdo nemohl něčeho zúčastnit nebo za něco nemůže.
Najít přesné jednoslovné synonymum pro „alibi“ je obtížné, jelikož se jedná o specifický právní termín. Nicméně v přeneseném smyslu, kdy „alibi“ znamená výmluvu nebo zdůvodnění, bychom mohli použít:
„výmluva“, „zdůvodnění nepřítomnosti“, „důkaz o pobytu jinde“, „prokázání nepřítomnosti“. Pokud bychom chtěli být kreativní a vytvořit slovo, které by zachycovalo podstatu, mohlo by to být například „jinobytí“ nebo „mimočin“, ale to jsou neologismy a nejsou běžně užívané.
Zde je několik příkladů použití slova „alibi“ ve větách:
Původ: Jak už bylo zmíněno, „alibi“ pochází z latiny. Jedná se o adverbium (příslovce) s významem „jinde“ nebo „na jiném místě“. Do češtiny, stejně jako do mnoha jiných jazyků, se dostalo prostřednictvím právnického slangu.
Častá chyba: Právě kvůli své nesklonnosti a cizímu původu je slovo „alibi“ často zdrojem pravopisných chyb, kdy se nesprávně skloňuje nebo je mu přidávána koncovka „-y“ v domnění, že jde o množné číslo nebo jiný pád.
Rozšířený význam: V běžné mluvě se význam „alibi“ rozšířil i na jakoukoli výmluvu nebo zdůvodnění, proč se někdo nemohl něčeho zúčastnit nebo proč za něco není zodpovědný. Například: „Mám skvělé alibi, proč jsem nepřišel na večeři – uvízl jsem v zácpě.“
V literatuře a filmu: „Alibi“ je velmi častým motivem v detektivních příbězích a kriminálních filmech, kde hraje klíčovou roli při odhalování pachatele nebo naopak při prokazování neviny.
Co je Polovodič?
Aď nebo ať
DSČ/ML
Akorát nebo akorád
Omalovánka k tisku Koníček
Blbí nebo blbý
Common Rail
Beze mě nebo beze mě
Omalovánka k tisku Genesis 11:1-9 1
Bys nebo by jsi