Otázka správnosti tvarů „bychom“ a „bysme“ je častým kamenem úrazu v českém jazyce. Zatímco jeden z nich je plně v souladu s pravidly spisovné češtiny, druhý patří spíše do sféry hovorového či nespisovného vyjadřování.
Dle pravidel spisovné češtiny je jedinou správnou variantou tvar „bychom“. Tvar „bysme“ je považován za nespisovný, hovorový a často dialektický projev, který by se neměl objevovat v písemném projevu ani ve formální mluvené řeči.
Slovo „bychom“ je součástí podmiňovacího způsobu (kondicionálu) a řadí se mezi pomocná slovesa. Konkrétně se jedná o tvar 1. osoby množného čísla podmiňovacího způsobu minulého (ačkoliv se v češtině užívá pro přítomnost i budoucnost) slovesa „být“.
U sloves se neurčuje pád, rod ani vzor v klasickém smyslu jako u podstatných jmen. Místo toho určujeme osobu (zde 1. osoba), číslo (zde množné), čas (podmiňovací způsob) a vid (dokonavý/nedokonavý, ačkoliv u „bychom“ je to spíše o konstrukci celého podmiňovacího způsobu, který vid primárně nevyjadřuje, ale kombinuje se s významovým slovesem).
„Bychom“ je klíčovou součástí konstrukce podmiňovacího způsobu, který vyjadřuje:
Jelikož „bychom“ je pomocné sloveso a tvoří gramatickou strukturu, nemá přímé lexikální synonymum. Můžeme však najít slovní spojení, která vyjadřují podobný smysl nebo funkci v kontextu věty. Například, místo „měli bychom se sejít“ bychom mohli říci „bylo by vhodné se sejít“ nebo „je žádoucí, abychom se sešli“. V kontextu přání by to mohlo být „kéž bychom...“ nebo „rádi bychom...“.
Tvar „bychom“ pochází ze staršího tvaru slovesa „být“ a jeho tvoření se v průběhu staletí ustálilo. Varianty jako „bysme“ jsou výsledkem zjednodušování jazyka v hovorové řeči a snahy o úspornost, často pod vlivem analogie s jinými slovesnými tvary, které končí na „-sme“ (např. „jsme“).
Nespisovné tvary „bysme“ (a „by jste“) jsou poměrně rozšířené, zejména v Čechách. Na Moravě a ve Slezsku se častěji drží spisovné tvary „bychom“ a „byste“, i v běžné mluvě.
„Bychom“ je součástí tzv. syntetického podmiňovacího způsobu, který je charakteristický pro češtinu a další slovanské jazyky. Jeho správné používání je jedním z ukazatelů jazykové kultury a znalosti spisovné normy.
Závěrem lze jednoznačně říci, že v české spisovné normě je správný a přijatelný pouze tvar „bychom“. Ačkoliv se s variantou „bysme“ setkáváme v běžné mluvě, pro písemný projev a formální komunikaci je nezbytné dodržovat spisovnou podobu. Správné používání podmiňovacího způsobu obohacuje jazyk a umožňuje přesněji vyjádřit nuance přání, podmínek a možností.
Kdo je Souložnice?
Býček nebo bíček
Progrese
Byli nebo byly
Omalovánka k tisku Mojžíš
Akorát nebo akorád
Mary-Kate Olsen zajímavosti
Bychom nebo bysme
Rádius
Buřt nebo vuřt