Je správně Bysme nebo bychom?

Životopis Tomáš Ujfaluši?
Kdo je Oslavenec?
FBI

Český jazyk je plný nuancí a občas se setkáváme s tvary, které znějí podobně, ale z hlediska pravopisu a spisovnosti se liší. Jedním z takových případů je dvojice „bysme“ a „bychom“. Pojďme se podívat, která varianta je správná dle pravidel českého pravopisu a proč.

Která varianta je správná?

Dle pravidel českého pravopisu a spisovné češtiny je jednoznačně správná varianta „bychom“. Tvar „bysme“ je považován za nespisovný, hovorový a často i za chybný.

Ačkoli se „bysme“ velmi často objevuje v běžné mluvené řeči, zejména v některých regionech České republiky, v písemné komunikaci, formálním projevu či ve vzdělávání by se měl vždy používat pouze tvar „bychom“.

Slovní druh a gramatická charakteristika

Oba tvary, „bychom“ i „bysme“, jsou součástí pomocného slovesa „být“ a tvoří takzvané podmiňovací tvary (kondicionál).

Podmiňovací způsob (kondicionál)

Podmiňovací způsob vyjadřuje děj, který by se stal za určité podmínky, nebo přání, možnost či zdvořilou výzvu. V češtině se tvoří spojením pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu a minulého příčestí plnovýznamového slovesa.

Analýza „bychom“:

• Slovní druh: Sloveso (konkrétně pomocné sloveso).


• Osoba: 1. osoba.


• Číslo: Množné číslo.


• Čas: Minulý (v kombinaci s příčestím) nebo přítomný (samotné „bychom“ jako součást kondicionálu).


• Způsob: Podmiňovací (kondicionál).


• Rod: Činný.


• Pád, rod, vzor: U pomocných sloves se standardní mluvnické kategorie jako pád, rod a vzor neuvádějí stejným způsobem jako u podstatných jmen či přídavných jmen. U sloves se pracuje spíše s kategoriemi jako osoba, číslo, čas, způsob a rod. Sloveso „být“ je navíc nepravidelné a netvoří se podle standardních slovesných vzorů (např. nést, brát, krýt...).

Význam slova nebo slovních spojení

Slovo „bychom“ (a jeho nespisovná varianta „bysme“) slouží k vyjádření:

• Podmínky: „Kdybychom měli více času, dokončili bychom to.“


• Přání: „Kéž bychom se tam mohli podívat.“


• Možnosti: „Možná bychom to zkusili jinak.“


• Zdvořilé výzvy či návrhu: „Nechali bychom to na zítra, co myslíte?“

Příklady použití ve vzorových větách

Správné použití s „bychom“:

• „Kdybychom se snažili, určitě bychom to zvládli.“


• „Rádi bychom vás pozvali na večeři.“


• „Co kdybychom šli zítra do kina?“


• „Myslím, že bychom měli tu situaci probrat.“

Nesprávné použití s „bysme“ (často slyšitelné, ale nespisovné):

• „Kdybysme se snažili, určitě bysme to zvládli.“


• „Rádi bysme vás pozvali na večeři.“


• „Co kdybysme šli zítra do kina?“


• „Myslím, že bysme měli tu situaci probrat.“

Synonymum ke správnému výrazu

Najít přímé synonymum pro pomocné sloveso v podmiňovacím způsobu je obtížné, neboť jeho funkce je primárně gramatická a slouží k tvoření složených slovesných tvarů. Můžeme se ale pokusit o přeformulování významu nebo nahrazení celého spojení, které by vyjádřilo podobný záměr.

Jedním z možných způsobů, jak vyjádřit podobný návrh nebo zdvořilou výzvu, je použít spojení „měli bychom“ nebo „bylo by vhodné, abychom“.

Příklad:

• Místo: „Probrali bychom to zítra.“


• Můžeme říci: „Měli bychom to probrat zítra.“ (vyjadřuje spíše povinnost/doporučení)


• Nebo: „Bylo by vhodné, abychom to probrali zítra.“ (formálnější)

Ani jedno však není přímým synonymem, spíše nahrazením celého podmiňovacího spojení se slovesem a drobnou změnou významového odstínu.

Zajímavosti

Nespisovný tvar „bysme“ vznikl pravděpodobně zjednodušením výslovnosti a analogií s tvary jako „jsme“ (od „být“ v přítomném čase) nebo „sešli jsme se“. Jazykovědci ho označují jako tzv. hyperkorektní tvar, kdy se mluvčí snaží přizpůsobit jazyk jiným pravidlům, i když v tomto případě chybně.

Rozdíl mezi „bychom“ a „bysme“ je klasickým příkladem střetu mezi preskriptivní a deskriptivní lingvistikou. Zatímco preskriptivní lingvistika (normativní gramatika) předepisuje, jak by se jazyk *měl* používat („bychom“ je správně), deskriptivní lingvistika popisuje, jak se jazyk *skutečně* používá („bysme“ je běžné v mluvené řeči). Pro spisovnou komunikaci je však závazná norma, tedy „bychom“.

Závěr

Pro správné a spisovné vyjadřování v češtině je klíčové používat tvar „bychom“. Ačkoli „bysme“ je rozšířené v hovorové řeči, jeho použití v písemném projevu nebo formální komunikaci je chybné a může působit neprofesionálně. Pečlivost ve volbě těchto tvarů je známkou jazykové kultury.

Ed McBain?
Bude moct nebo moci
Kdo je Revírník?
Beze mě nebo beze mě
orch.
Aby jste nebo abyste
Omalovánka k tisku Boxer
Brzské nebo brzké
Edukace
Blbí nebo blbý