Jaký je význam vyjmenovaného slova výskat?
Omalovánka k tisku Hrad
V českém pravopisu se často setkáváme s otázkou, zda jsou některé varianty slov správné, či nikoli. Jedním z takových případů jsou slova „cokoliv“ a „cokoli“. Pro mnoho mluvčích a pisatelů může být nejasné, která z těchto forem je preferovaná nebo zda jsou obě přípustné. Pojďme si to tedy podrobně rozebrat.
Dle platných pravidel českého pravopisu jsou obě varianty, „cokoliv“ i „cokoli“, správné a plně kodifikované. Nezáleží tedy na tom, kterou z nich použijete, ani jedna není chybná.
Rozdíl mezi koncovkami „-i“ a „-iv“ je typický pro řadu neurčitých zájmen a příslovcí v češtině. Vedle „cokoli/cokoliv“ se s ním setkáváme například u:
Varianta s koncovkou „-i“ (např. „cokoli“) je považována za původnější a v některých stylech (zejména psaných, formálních) může působit mírně spisovněji či elegantněji. Varianta s koncovkou „-iv“ (např. „cokoliv“) je velmi rozšířená, zejména v mluvené řeči a méně formálních textech, a je plně kodifikovaná. V běžné komunikaci jsou obě formy zaměnitelné.
Slovo „cokoli“ (a „cokoliv“) je neurčité zájmeno (latinsky pronomen indefinitum). Neurčitá zájmena odkazují na něco nespecifikovaného, nekonkrétního nebo na libovolnou věc či osobu. Vyjadřují neurčitost nebo obecnost.
Jako neurčité zájmeno je „cokoli“ tvořeno spojením tázacího zájmena „co“ a partikule „-koli“ (nebo „-koliv“). Tato partikule se neskloňuje. Skloňuje se tedy pouze část „co“, a to jako zájmeno „co“:
Co se týče dalších gramatických kategorií:
Zde je několik příkladů použití obou variant ve vzorových větách:
Přímé jednoslovné synonymum ke slovu „cokoli“ (nebo „cokoliv“) je obtížné najít, protože má velmi široký a obecný význam. Nicméně v závislosti na kontextu se dají použít spojení jako:
Slovo „cokoli“ (a „cokoliv“) slouží k vyjádření neurčitosti, volby nebo absence specifikace. Znamená „jakákoliv věc“, „libovolná věc“, „něco neupřesněného“ nebo „bez ohledu na to, co“. Používá se k označení něčeho, co není konkrétně pojmenováno nebo co může být z mnoha možností vybráno. Často se objevuje ve větách s podmínkou, otázkou nebo záporným vyjádřením.
Historicky je koncovka „-i“ starší a původnější. Koncovka „-iv“ se vyvinula později, pravděpodobně pod vlivem snahy o zvučnější či expresivnější vyjádření, nebo pro odlišení od jiných koncovek. V současné češtině jsou však obě formy rovnocenné a spisovné.
Partikule „-koli“ nebo „-koliv“ dodává základnímu zájmenu „co“ význam neurčitosti, podobně jako anglické „any-“ nebo „-ever“ (např. „whatever“, „anything“). Je to typický příklad tvorby neurčitých zájmen v češtině.
Zajímavé je také, že v některých případech, zejména při skloňování jiných neurčitých zájmen od „co“ (např. „něco“), se takováto zdvojenost nevyskytuje. Zde je to specifikum právě pro zájmena tvořená s partikulí „-koli/-koliv“.
Kdo je Travička?
činnost nebo činnost
Litecoin
Do čtvrtku nebo čtvrtka
rfz.
Děti sami nebo samy
Nostalgie
Děti si hráli nebo hrály
Co je Jedličkův ústav?
Dezinfekce nebo desinfekce