Pravidla českého pravopisu nám nabízejí obě varianty, ale každá z nich má svůj specifický význam a gramatickou funkci. Zásadní je tedy pochopit, co chceme daným spojením vyjádřit.
Pokud máme na mysli, že se něco děje popáté (tedy už pět pokusů nebo opakování), pak je správná varianta s předponou. Pokud se ale odkazujeme na děj, který nastane po páté (například po páté hodině, po pátém dnu), pak je správná varianta s předložkou.
Varianta „popáté“ je správná, pokud chceme vyjádřit, že se něco děje již popáté, tedy že jde o páté opakování nějaké události, činnosti nebo pokusu. Vyjadřuje pořadí v opakování.
Jedná se o příslovce, konkrétně o tzv. řadovou číslovku příslovečnou. Příslovce jsou neohebný slovní druh, což znamená, že se neskloňují ani nečasují. Z tohoto důvodu u nich neurčujeme pád, rod ani vzor. Vzniká spojením předpony po- s řadovou číslovkou (páté) a příponou -é (obdobně jako podruhé, potřetí, počtvrté atd.).
Jako synonymum můžeme použít spojení „už pět krát“ nebo „pátým opakováním“.
Tato forma se používá pro vyjádření pořadí opakování a je velmi produktivní – můžeme ji tvořit téměř s jakoukoli řadovou číslovkou (např. podruhé, potřetí, pošesté, posté apod.). Často se zaměňuje právě s předložkovou vazbou, což vede k pravopisným chybám.
Varianta „po páté“ je správná, pokud chceme vyjádřit, že se něco stane po pátém něčem. Nejčastěji se používá ve spojení s časem, tedy „po páté hodině“ (kde se slovo „hodině“ často vynechává, ale je implicitně přítomné). Může se ale týkat i jiných věcí, například „po páté kapitole“, „po páté větě“ atd.
Jedná se o předložkovou vazbu skládající se z předložky „po“ a řadové číslovky „páté“. Předložka „po“ v tomto kontextu pojí se 6. pádem (lokálem). Číslovka „páté“ je zde v lokálu, nejčastěji v ženském rodě (např. *po páté hodině* – jako mladá, *po páté kapitole* – jako jarní) nebo středním rodě (např. *po pátém patře* – jako moře). Vzor tedy závisí na rodu podstatného jména, které číslovka rozvíjí (i když je implicitní).
Častá je záměna s příslovcem „popáté“, což vede k chybám v psané podobě. V hovorové řeči se často vynechává podstatné jméno, které číslovka rozvíjí (např. hodina), což může být zdrojem nejasností pro ty, kdo si nejsou jisti pravopisem.
Shrnuto, obě varianty jsou pravopisně správné, ale mají zcela odlišný význam a gramatickou funkci. „Popáté“ znamená „již pět krát“ nebo „páté opakování“ a je to neohebné příslovce. „Po páté“ znamená „po pátém něčem“ (nejčastěji hodině) a je to předložková vazba s číslovkou v lokálu. Klíčem k správnému použití je vždy kontext a záměr mluvčího nebo pisatele.
Endemit
Povině nebo povinně
AFAIK
Popáté nebo po páté
Pneumotorax
Přecejen nebo přece jen
Omalovánka k vytištění Ohniště
Potom nebo po tom
Eduard Bass?
Povinen nebo povinen