Co je Fejt?
Omalovánka k tisku Lukáš 19:1-11 1
V otázce správnosti českého pravopisu u slov „presenční“ a „prezenční“ existuje jedna jednoznačně správná varianta.
Dle pravidel českého pravopisu je jedině správné slovo „prezenční“.
Varianta „presenční“ s písmenem „s“ je chybná a neodpovídá platným pravopisným normám.
Správnost varianty „prezenční“ vychází z jejího původu. Slovo je odvozeno od podstatného jména „prezence“, které znamená „přítomnost“ nebo „účast“. Jelikož v základu slova je písmeno „z“, zachovává se toto písmeno i v odvozeném přídavném jméně.
Častá chyba s „s“ může být způsobena buď fonetickým vlivem (někdy se „z“ v určitých pozicích vyslovuje jako „s“ nebo se lidem plete se slovy s „s“ v základu), nebo vlivem cizích jazyků, například anglického slova „presence“, kde se sice píše „s“, ale vyslovuje se jako „z“.
Slovo „prezenční“ je přídavné jméno (adjektivum). Konkrétně se jedná o jakostní přídavné jméno, které vyjadřuje vlastnost nebo vztah k přítomnosti či účasti.
Jako všechna přídavná jména se „prezenční“ skloňuje a mění svůj tvar podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, které rozvíjí. V základním tvaru (mužský rod, jednotné číslo, 1. pád) se skloňuje podle vzoru „jarní“, což je vzor pro tvrdá přídavná jména zakončená na -í.
Slovo „prezenční“ označuje něco, co se děje fyzicky na daném místě, za osobní přítomnosti zúčastněných. Opakem je často „distanční“ nebo „online“ forma. Nejčastěji se s ním setkáváme v souvislosti se studiem, výukou, kurzy, schůzkami či prací, kde se zdůrazňuje nutnost fyzické přítomnosti.
Přímým synonymem, které by plně nahradilo „prezenční“ ve všech kontextech, je obtížné najít, protože „prezenční“ je poměrně specifické. Nicméně v mnoha kontextech lze použít spojení jako:
Nejbližší a nejobecnější by bylo asi „osobní“ nebo „přímý“.
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „prezenční“:
Záměna „s“ a „z“ je v češtině poměrně častým jevem, zejména u slov cizího původu. K dalším podobným chybám patří například:
V minulosti, před kodifikací pravopisu v roce 1993, bylo slovo „kurs“ s „s“ považováno za přípustnou variantu. U slova „prezence“ a z něj odvozených slov se však vždy preferovalo „z“. Dnes je situace jasná a platí pouze varianta s „z“.
Slovo „prezence“ pochází z latinského „praesentia“, což znamená „přítomnost“. Odtud se dostalo do mnoha evropských jazyků, včetně češtiny, vždy s kořenem, který v sobě skrývá „z“ nebo ekvivalentní hlásku (např. anglické „presence“ s „s“ se vyslovuje jako „z“).
Koncovka souboru gz
Předtím nebo před tím
LA
Pomoct nebo pomoci
Mascarpone
Polykat nebo nepolykat
Lež
Popáté nebo po páté
Omalovánka k vytištění Delfín
Přes to nebo přesto