Otázka, zda je dle pravidel českého pravopisu správně „přijed“ nebo „přijet“, je velmi častá a vede k mnoha nejasnostem. Důležité je si uvědomit, že z hlediska českého pravopisu je správná varianta „přijet“ jako infinitiv. Varianta „přijed“ je nesprávná; jedná se o velmi častou chybu v psaní rozkazovacího způsobu slovesa „přijet“, který by měl správně znít „přijeď“ s měkkým „ď“ na konci. V následujícím textu si podrobně vysvětlíme rozdíly a správné použití.
Slovo „přijet“ je infinitiv, neboli neurčitý slovesný tvar. Infinitiv je základní forma slovesa, která nevyjadřuje osobu, číslo, čas ani způsob. Můžeme si ho představit jako „jmenovku“ slovesa. V češtině infinitivy nejčastěji končí na
„Přijet“ znamená „dorazit na místo, obvykle dopravním prostředkem“. Jedná se o sloveso, konkrétně o dokonavé sloveso. Slovesa jako „přijet“ patří k páté slovesné třídě a vzoru „dělat“, i když u infinitivu se vzory neuvádějí v takové míře jako u časovaných tvarů. U infinitivu neurčujeme pád ani rod, neboť se nejedná o podstatné jméno ani zájmeno.
Synonymem ke slovu „přijet“ může být například „dorazit“, „přicestovat“ nebo „dostavit se“.
Správný rozkazovací způsob slovesa „přijet“ ve 2. osobě jednotného čísla zní „přijeď“. Varianta „přijed“ je pravopisně chybná, ačkoliv je velmi rozšířená, zejména v neformální psané komunikaci, a to kvůli výslovnosti, kde se měkké „ď“ často neutralizuje a zní jako tvrdé „d“. Podle Internetové jazykové příručky (IJP) je správně pouze tvar s měkkým „ď“.
„Přijeď“ znamená „doraz, přijeď!“ a je to přímý pokyn. Jedná se o sloveso v rozkazovacím způsobu, 2. osobě jednotného čísla. Stejně jako u infinitivu, ani u rozkazovacího způsobu se neurčuje pád, rod ani vzor v kontextu ohýbání podstatných jmen, ale je to časovaný tvar slovesa.
Hlavní rozdíl mezi „přijet“ a „přijeď“ (a proč „přijed“ je chybné) spočívá v jejich funkci ve větě. „Přijet“ je neurčitý tvar, který se často pojí s modálními slovesy (např. „musím přijet“) nebo v konstrukcích s „je potřeba přijet“. „Přijeď“ je naopak přímý rozkaz nebo výzva.
Zajímavostí je, že chyba „přijed“ namísto „přijeď“ je typickým příkladem, kdy psaná forma neodpovídá standardní ortografii kvůli vlivu výslovnosti. V češtině je důležité rozlišovat mezi tvrdým „d“ a měkkým „ď“, což se projevuje i v pravopise. U sloves, která mají v infinitivu „-jet“ (např. „jet“, „přijet“, „odjet“), se v 2. osobě jednotného čísla rozkazovacího způsobu tvoří tvar s měkkým „ď“: „jeď“, „přijeď“, „odjeď“.
Další zajímavostí je, že sloveso „přijet“ je dokonavé (vyjadřuje dokončený děj). Jeho nedokonavým protějškem je „přijíždět“. Rozkazovací způsob od „přijíždět“ by zněl „přijížděj“ (např. „Přijížděj sem častěji!“), kde se opět setkáváme s měkkým zakončením. Pamatujte si tedy: -t na konci je pro infinitiv (dělat, psát, přijet) a -ď na konci je pro rozkaz (dělej, piš, přijeď).
Omalovánka k tisku Mrož
Prosímtě nebo prosím tě
NDS
Pro mně nebo mě
Omalovánka k vytištění Banány
Přijeli nebo přijely
Oxytocin
Příjde nebo přijde
Tetanie
Přišli nebo přišly