Je správně Prosímtě nebo prosím tě?

Kdo je Miláček?
Omalovánka k vytištění Netopýr

V českém jazyce se často setkáváme s otázkami ohledně psaní některých slovních spojení, která se v mluvené řeči slévají dohromady. Jedním z takových případů je i spojení „prosím tě“. Pojďme se podívat, která varianta je dle pravidel českého pravopisu správná a proč.

Správná varianta: „prosím tě“

Dle pravidel českého pravopisu je jednoznačně správná varianta „prosím tě“, psaná odděleně. Varianta „prosímtě“ je chybná a neodpovídá platným pravopisným normám. Důvodem je, že se jedná o spojení slovesa a zájmena, které si zachovávají svou samostatnost.

Gramatická analýza

Sloveso „prosím“

Slovo „prosím“ je sloveso (verb). Jedná se o:

• Osobu: 1. osoba jednotného čísla (já prosím)


• Čas: Přítomný


• Způsob: Oznamovací


• Vid: Nedokonavý (od slovesa „prosit“)


• Vzor: Prosím se časuje podle vzoru „prosit“, který patří do 4. třídy sloves (jako „trpět“, „sázet“).

Sloveso „prosit“ znamená žádat někoho o něco, úpěnlivě se na někoho obracet s žádostí.

Zájmeno „tě“

Slovo „tě“ je osobní zájmeno (pronoun). Konkrétně se jedná o:

• Osobu: 2. osoba jednotného čísla (ty)


• Pád: 4. pád (akuzativ) – koho, co? „prosím koho, co? – tě“


• Rod: Nemá (u zájmen se rod určuje pouze v 1., 2. a 3. pádě, v ostatních pádech je rod již dán tvarem)

Jde tedy o spojení plnohodnotného slovesa a osobního zájmena, která se píší odděleně, stejně jako například „vidím tě“, „mám tě rád“ nebo „děkuji ti“.

Význam a použití slovního spojení „prosím tě“

Spojení „prosím tě“ se v češtině používá v několika kontextech, přičemž jeho základní význam je „žádám tě“ nebo „obracím se na tebe s prosbou“. Často však plní funkci zdvořilostní částice, zvolání nebo prostředku pro zdůraznění:

• Změkčení prosby nebo žádosti: „Prosím tě, mohl bys mi podat tu knihu?“


• Vyjadřování mírného překvapení, údivu nebo nevěřícnosti: „Co to prosím tě děláš?“ nebo „Kde jsi prosím tě byl tak dlouho?“


• Zdůraznění otázky nebo výzvy: „Prosím tě, poslouchej mě!“


• Navázání kontaktu, získání pozornosti: „Prosím tě, pojď sem na chvilku.“

Příklady použití ve větách

• „Prosím tě, buď tak hodný a pomoz mi s tím kufrem.“


• „Co to prosím tě říkáš? To snad není možné!“


• „Prosím tě, už se konečně uklidni, vždyť se nic nestalo.“


• „Kde jsi prosím tě nechal klíče?“


• „Prosím tě, nezapomeň na zítřejší schůzku.“

Synonymum ke správnému výrazu

Přímé jednoslovné synonymum ke spojení „prosím tě“ je obtížné najít, protože jeho funkce je často kontextuální a zahrnuje jak prosbu, tak i emocionální zabarvení. Nicméně, v kontextu zdvořilé žádosti bychom mohli použít:

• „Prosím“ (pouze samotné sloveso, je o něco formálnější a méně osobní)


• „Byl(a) bys tak hodný(á) / laskavý(á)“ (delší, zdvořilostní fráze)


• V kontextu údivu by mohla být synonymem fráze jako „Proboha“ nebo „Cože“, ale ty mají silnější emocionální náboj a obvykle neobsahují prosbu.

Nejbližším synonymem, které zachovává podstatu žádosti a zdvořilosti, je tedy samotné slovo „prosím“, případně delší zdvořilostní obraty.

Zajímavosti

Chybná varianta „prosímtě“ vzniká pravděpodobně vlivem rychlé mluvené řeči, kde se slova často slévají dohromady, a také analogií s jinými ustálenými výrazy, které se píší dohromady (např. „například“, „popravdě“). Nicméně, v případě „prosím tě“ se stále jedná o spojení dvou gramaticky samostatných jednotek – slovesa a zájmena – a proto se musí psát odděleně. Tento jev, kdy se slovní spojení stává ustálenou frází nebo diskurzním markerem, se nazývá gramatikalizace, ale v případě „prosím tě“ pravopis stále reflektuje jeho původní strukturu.

Na závěr je tedy důležité si pamatovat, že správná podoba je „prosím tě“. Používání této varianty je v souladu s pravidly českého pravopisu a přispívá k jasnosti a správnosti písemného projevu.

Biografie Karin Krajčo Babinská?
Pro mně nebo mě
Chtíč
Přišly nebo přišli
Co je Embosovaná platební karta?
Prosímtě nebo prosím tě
Co je Oáza?
Přez noc nebo přes noc
Co je Centrismus?
Převést nebo převézt