Český pravopis je často plný záludností, a jednou z nich je i správné psaní slov „psi“ a „psy“. Mnozí si nejsou jisti, která varianta je správná, či zda jsou obě přípustné. Odpověď je, že obě varianty jsou správné, ale každá se používá v jiném gramatickém kontextu, konkrétně v jiném pádu.
Základem pro pochopení je uvědomit si, že slovo „pes“ (jednotné číslo) je podstatné jméno rodu mužského životného. V množném čísle se pak jeho tvary liší podle pádu.
Varianta „psi“ je správná pro 1. pád množného čísla (nominativ). Používáme ji, když jsou psi podmětem věty, tedy když něco dělají, nebo jsou nositeli nějaké vlastnosti.
Varianta „psy“ je správná pro 4. pád množného čísla (akuzativ). Používáme ji, když jsou psi předmětem děje, tedy když se s nimi něco děje, nebo jsou terčem činnosti.
Slovo „pes“ a jeho tvary „psi“ a „psy“ jsou podstatná jména (substantiva).
Slovo „psi“ (a „pes“) označuje „domestikované masožravé zvíře z čeledi psovitých, často chované jako společník člověka nebo k práci, vyznačující se věrností a inteligencí.“
Jako neformální synonymum k výrazu „psi“ můžeme použít například slovo „hafani“.
Deklinace slova „pes“ je v češtině poměrně zajímavá. Zatímco u většiny podstatných jmen mužského životného rodu zakončených na tvrdou souhlásku se v 1. pádu množného čísla píše „-i“ (např. „páni“, „chlapci“), a ve 4. pádu „-y“ (např. „pány“, „chlapce“), u slova „pes“ je to poněkud specifičtější. I když je „s“ tvrdá souhláska, v 1. pádu se píše „psi“. To je dáno historickým vývojem jazyka a fonetickými změnami.
Slovo „pes“ pochází z praslovanského *ps a má své protějšky v mnoha slovanských jazycích. V češtině se s ním pojí i řada ustálených slovních spojení a frazeologismů, například „psí život“ (těžký, strastiplný život), „psí počasí“ (velmi nepříjemné, deštivé počasí) nebo „psí oči“ (prosebný pohled).
BV
Příjde nebo přijde
Omalovánka k vytištění Letadélko
Puding nebo pudink
Býlí
Přizpůsobit nebo přispůsobit
Co je Inbus?
Při tom nebo přitom
Co je Aklimatizace?
Prosba nebo prozba