V českém jazyce se často setkáváme s otázkou, která varianta spojení s číslovkou „dva“ je pravopisně správná v 7. pádu, tedy v instrumentálu. Jedná se o dilema mezi „se dvěma“ a „se dvěmi“. Pojďme se podrobně podívat na to, co říkají pravidla českého pravopisu.
Dle platných pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou spojení „se dvěma“. Varianta „se dvěmi“ je považována za nespisovnou a chybnou, i když se v hovorové řeči poměrně často vyskytuje. Tato chyba vzniká pravděpodobně analogií s koncovkami instrumentálu plurálu u některých jmen (např. „ženami“, „stoly“), kde se skutečně objevuje koncovka „-mi“.
Slovo „dvěma“ je číslovka, konkrétně základní (kardinální) číslovka. Číslovky vyjadřují počet, pořadí nebo násobnost.
Spojení „se dvěma“ je v 7. pádu (instrumentálu), který odpovídá na otázky „s kým? s čím?“. Předložka „s“ (nebo „se“ před slovy začínajícími na „s“, „z“, „š“, „ž“ nebo skupinu souhlásek) vždy vyžaduje 7. pád.
Co se týče rodu, číslovka „dvě“ má zvláštní postavení. V 1. pádu rozlišuje rod mužský a střední („dva“) od rodu ženského („dvě“). Nicméně v 7. pádu (instrumentálu) je tvar „dvěma“ univerzální pro všechny rody (mužský, ženský i střední). Nemá tedy specifický vzor v tradičním smyslu, jako mají podstatná jména nebo přídavná jména, jelikož se jedná o nepravidelné skloňování číslovek.
Zde je několik příkladů správného použití ve vzorových větách:
Přímé jednoslovné synonymum je obtížné najít, ale můžeme použít opisné spojení. Synonymem ke „se dvěma“ by mohlo být například „s dvojicí“ nebo „s párem“, v závislosti na kontextu. Nicméně „se dvěma“ je nejpřesnější a nejpřirozenější vyjádření počtu.
Slovní spojení „se dvěma“ vyjadřuje, že se nějaká činnost nebo stav týká dvou jednotek, osob nebo věcí. Předložka „s“ (nebo „se“) zde značí doprovod, společný výskyt, prostředek nebo vlastnost. V podstatě znamená „v doprovodu dvou“, „za použití dvou“ nebo „mající dva“.
Chybné použití „se dvěmi“ je jedním z nejčastějších a nejvíce zakořeněných nešvarů v hovorové češtině. Jeho rozšíření je takové, že ho mnoho rodilých mluvčích považuje za správné nebo minimálně za přijatelné. Lingvisticky se jedná o hyperkorekci nebo analogickou chybu, kdy si mluvčí snaží „pomoci“ s tvarem na základě jiných, pravidelnějších koncovek.
Zajímavostí je, že zatímco u číslovek „dvě“, „tři“ a „čtyři“ je instrumentál v jednotném čísle „dvěma“, „třemi“, „čtyřmi“ (pro všechny rody), u číslovky „pět“ a vyšších se již skloňuje jako podstatné jméno a koncovka „-mi“ je správná (např. „s pěti“, „se šesti“, „s deseti“). To může být dalším zdrojem zmatku a přispívat k chybnému zobecnění koncovky „-mi“.
Závěrem lze říci, že ačkoliv se v běžné mluvě můžeme setkat s oběma variantami, pro dodržení pravidel spisovné češtiny je nezbytné vždy používat tvar „se dvěma“. Správné používání číslovek je důležitou součástí jazykové kultury.
Co je Žinylka?
Sebou nebo s sebou
Kdo je Hároš?
Shnít nebo zhnít
Lanýž
Šári nebo Šáry
Životopis Lukáš Hejlík?
Semlbába nebo zemlbába
svob.
Shnilé nebo zhnilé