Co je Manýrismus?
Koncovka souboru asp
V českém pravopisu se poměrně často setkáváme s nejistotou ohledně psaní předpon „s-“ a „z-“. Jedním z takových případů je i dvojice „skusit“ a „zkusit“. Pojďme se podívat na správnou variantu a její vysvětlení.
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „zkusit“. Slovo „skusit“ je v kontextu významu „pokusit se, vyzkoušet“ považováno za pravopisnou chybu.
Pravopis předpon „s-“ a „z-“ se řídí několika pravidly, která sice nejsou vždy jednoduchá, ale v případě slova „zkusit“ je volba jednoznačná. Předpona „z-“ se obvykle používá v několika případech:
Ve slově „zkusit“ se uplatňuje především poslední bod – předpona „z-“ zde slouží k vytvoření dokonavého vidu slovesa, které vyjadřuje dokončený pokus, vyzkoušení něčeho. Navíc zde dochází k tzv. asimilaci znělosti, kdy se neznělá souhláska „k“ ovlivní znělou předponu „z-“, což vede k výslovnosti /zkusit/.
Slovo „zkusit“ je:
Sloveso (verbální infinitiv).
Jedná se o sloveso dokonavé. To znamená, že vyjadřuje děj, který je ukončený nebo má být ukončen. Jeho nedokonavým protějškem je sloveso „zkoušet“.
Sloveso „zkusit“ patří do IV. slovesné třídy a časuje se podle vzoru „prosit“.
Příklady časování:
Infinitiv jako takový nemá pád, rod ani vzor. Tyto gramatické kategorie se uplatňují až u podstatných jmen, přídavných jmen nebo u slovesných tvarů (např. rod u příčestí minulého).
Zde je několik vzorových vět, které demonstrují správné použití slova „zkusit“:
K výrazu „zkusit“ existuje několik synonym, která se liší odstínem významu nebo formálností:
Jako nejbližší synonymum bychom mohli uvést „vyzkoušet“.
Slovo „zkusit“ znamená podniknout nějakou činnost za účelem zjištění výsledku, ověření něčeho, získání zkušenosti nebo ochutnání něčeho. Může se jednat o fyzickou akci, ale i o mentální pokus (např. zkusit si něco představit).
Dřík
Spárovat nebo zpárovat
ŠVP
Sních nebo sníh
NOK
Skovat nebo schovat
fff
Spotit nebo zpotit
FOK
Slevněné nebo zlevněné