Je správně Týká nebo týče?

Hněv
Biografie Albert Čuba?
Co je Sinice?

V českém jazyce se často setkáváme s dvojicemi slov, které se zdají být zaměnitelné, ale jejich správné použití závisí na kontextu, historickém vývoji nebo stylistické úrovni. Jednou z takových dvojic jsou slova „týká“ a „týče“. Pojďme se podívat, která z těchto variant je dle pravidel českého pravopisu správná a jak je používat.

Správnost variant „týká“ a „týče“

Z hlediska současného spisovného českého jazyka je v drtivé většině případů správná a preferovaná varianta „týká“. Jedná se o tvar 3. osoby jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa „týkat se“.

Varianta „týče“ je historicky starší tvar téhož slovesa (rovněž 3. osoba jednotného čísla přítomného času). V dnešní době je však její použití v oznamovacím způsobu považováno za archaické, vysoce formální nebo knižní. Přesto není zcela chybné, pokud je použito ve specifickém kontextu, například v právnických textech, ve starších literárních dílech nebo pro dosažení určitého stylistického zabarvení. „Týče“ se může také objevit jako tvar 3. osoby jednotného čísla rozkazovacího způsobu (např. „Ať se ho to týče, nebo ne...“), i když i zde je častější opis nebo jiné vyjádření.

Závěrem tedy můžeme říci, že pro běžnou komunikaci a psaní je jednoznačně správné a doporučené používat tvar „týká“. Varianta „týče“ je sice gramaticky možná, ale v moderní češtině se s ní setkáme jen zřídka a v oznamovacím způsobu působí zastarale.

Slovní druh a mluvnické kategorie

Slovní druh

Obě varianty, „týká“ i „týče“, jsou tvary slovesa „týkat se“. Jedná se o sloveso:

• reflexivní (zvratné), což je indikováno částicí „se“ (týkat se);


• nedokonavé (vyjadřuje děj probíhající, nikoli ukončený).

Mluvnické kategorie slovesa „týkat se“

Na rozdíl od podstatných jmen, přídavných jmen či zájmen, u sloves neurčujeme pád, rod ani vzor. Místo toho u sloves určujeme následující kategorie:

• Osoba: 3. osoba (on, ona, ono)


• Číslo: jednotné číslo


• Čas: přítomný čas


• Způsob: oznamovací (indikativ) pro „týká“ a většinu použití „týče“; rozkazovací (imperativ) pro „týče“ ve spojení „ať se týče“.


• Rod: činný (aktivum)


• Vid: nedokonavý

Příklady použití ve větách

Příklady s „týká“ (standardní a doporučené použití)

• „To se mě přímo týká, protože jsem byl u toho.“


• „Pravidlo se týká všech studentů bez výjimky.“


• „Tato otázka se týká naší budoucnosti.“


• „Co se týká tvého návrhu, musíme ho ještě probrat.“


• „Jeho rozhodnutí se týká celé naší rodiny.“

Příklady s „týče“ (archaické, formální nebo rozkazovací způsob)

• „Vše, co se pravdy týče, je třeba pečlivě zvážit.“ (Velmi formální, spíše archaické, dnes by se řeklo „co se pravdy týká“)


• „Ať se ho to týče či nikoli, měl by o tom být informován.“ (Rozkazovací způsob, i když zní poněkud zastarale)


• „Záležitost, jež se dotyčného týče, bude projednána zítra.“ (Knižní, formální vyjádření, dnes bychom použili „jež se dotyčného týká“)

Synonymum a význam

Synonymum

Vhodným synonymem ke správnému výrazu „týká se“ je například „vztahuje se k“ nebo „dotýká se“ (v přeneseném smyslu, nikoliv fyzicky). Dalšími blízkými výrazy jsou „jedná se o“, „zajímá se o“ (pokud je kontext vhodný) nebo „má co do činění s“.

Význam

Sloveso „týkat se“ znamená „mít vztah k něčemu“, „souviset s něčím“, „být něčím předmětem“, „platit pro něco“ nebo „zajímat někoho“. Vyjadřuje relevanci, spojitost nebo vztah mezi určitou věcí, událostí či osobou a dalším subjektem.

Zajímavosti

Historicky je sloveso „týkat se“ příbuzné se slovesem „dotknout se“. Původně mělo význam fyzického dotyku, který se postupem času rozšířil i na abstraktní vztahy a souvislosti. Podobný vývoj lze pozorovat i v jiných jazycích, kde slova pro „dotýkat se“ často získala i význam „týkat se“ (např. anglické „to touch upon“).

Přechod od tvaru „týče“ k „týká“ je ukázkou přirozeného vývoje jazyka, kdy se starší, často nepravidelné nebo méně frekventované tvary nahrazují novějšími, které lépe zapadají do aktuálního systému slovesné konjugace. Tvar „týká“ je v souladu s většinou sloves 1. slovesné třídy zakončených na -at (např. „dělám“ – „dělá“, „hrát“ – „hraje“, ale „dýchat“ – „dýchá“). I když „týkat“ patří k 1. slovesné třídě, původní tvary mohly být ovlivněny staršími vývojovými tendencemi, které se časem sjednotily. V moderní češtině je „týká“ jednoznačně preferováno a je znakem současného spisovného jazyka.

Josef Kajetán Tyl?
Takže nebo tak že
Životopis Michaela Duffková?
Totiš nebo totiž
Životopis Markus Krug?
Týká nebo týče
Co je Frexit?
Ubykace nebo ubikace
Omalovánka k vytištění Traktory
Umývadlo nebo umyvadlo