Je správně Ve předu nebo vepředu?

V českém pravopisu je otázka psaní výrazů „ve předu“ a „vepředu“ poměrně jednoznačná. Podívejme se na to, která varianta je správná a proč.

Správná varianta: „vepředu“

Dle pravidel českého pravopisu je správná pouze varianta „vepředu“, psaná dohromady jako jedno slovo. Jedná se o ustálený příslovečný výraz.

Proč je „ve předu“ nesprávně?

Varianta „ve předu“ je v moderní češtině nesprávná. Ačkoliv se může zdát, že by se mohlo jednat o předložku „ve“ a podstatné jméno „před“ (ve smyslu přední část) v lokálu, takto se v běžném jazyce tento výraz nepoužívá. Slovo „před“ sice může být v archaických nebo specifických kontextech chápáno jako podstatné jméno, ale v drtivé většině případů, kdy chceme vyjádřit polohu „na čelním místě“, používáme právě příslovce „vepředu“.

Slovní druh a jeho charakteristika

Slovo „vepředu“ je příslovce místa (příslovce kam? kde?). Příslovce jsou neohebný slovní druh, což znamená, že se nemění v závislosti na pádu, rodu, čísle ani vzoru. Z tohoto důvodu u něj nemá smysl určovat pád, rod nebo vzor, protože příslovce se neskloňují ani nečasují.

Význam slova „vepředu“

Význam slova „vepředu“ je „na předním místě“, „vpředu“, „v čele“, „z přední strany“. Označuje polohu něčeho nebo někoho, co je umístěno na čelní, přední pozici.

Synonymum

Nejbližším synonymem ke slovu „vepředu“ je „vpředu“. Dalšími podobnými výrazy mohou být „v čele“, „na přední straně“ nebo „na prvním místě“ (v kontextu pořadí).

Příklady použití ve větách

• „Seděli jsme vepředu, abychom dobře viděli na pódium.“


• „Auto zastavilo těsně vepředu před vchodem do budovy.“


• „Když se seřadili, nejvyšší stál vepředu.“


• „Vlak měl poškozenou lokomotivu vepředu.“


• „Naše kancelář je umístěna vepředu v prvním patře.“

Zajímavosti

Slovo „vepředu“ vzniklo spojením předložky „v(e)“ a staršího tvaru podstatného jména „před“ (které dnes známe spíše jako „předek“). Předložka „ve“ se používá před slovy začínajícími na „p“, „f“ nebo „v“ (a některými dalšími) pro snadnější výslovnost, například „ve vodě“, „ve tmě“. V tomto případě se spojení „ve + předu“ zafixovalo jako jedno slovo a stalo se z něj příslovce.

Záměna s „ve předu“ je častou chybou, která pramení z tendence rozkládat slova na menší části, aniž by se zohlednilo jejich ustálené příslovečné použití. Podobně jako „vepředu“ se píší i další příslovce místa, například „vzadu“, „vpravo“, „vlevo“, „nahoře“, „dole“.

Životopis Philip Roth?
V leže nebo vleže
Co je Impakt?
Viklat nebo vyklat
Kdo je Pokladník?
Vcelku nebo v celku
Kdo je Drsňák?
V Nymburku nebo v Nymburce
Životopis Ons Džabúrová?
Vidět nebo vydět