V českém pravopisu se často setkáváme s otázkou, zda psát určité výrazy dohromady, nebo odděleně. Jedním z takových případů je i spojení „doteď“ nebo „do teď“. Pojďme si tuto problematiku podrobně rozebrat.
Dle pravidel českého pravopisu je správná pouze jedna varianta. Správně je psát „doteď“ dohromady jako jedno slovo. Varianta „do teď“, psaná odděleně, je považována za chybnou.
Slovo „doteď“ je ustálené příslovce, které vzniklo spojením předložky „do“ a příslovce „teď“. Postupem času se toto spojení zafixovalo a ztratilo svou původní oddělenou podobu. To znamená, že se z původní předložkové vazby stalo jedno celistvé slovo s vlastním významem. Jedná se o proces zvaný lexikalizace nebo spřežkování.
Psaní „do teď“ by bylo teoreticky správné pouze v případě, kdy by „teď“ fungovalo jako podstatné jméno (např. „do teď se dívej“, kde „teď“ je podstatné jméno označující nějaký objekt), což však v běžné mluvě a kontextu, ve kterém se „doteď“ používá, nenastává. Ve významu „až dosud“ je tedy vždy správně pouze „doteď“.
Slovo „doteď“ je příslovce (latinsky adverbium). Příslovce jsou neohebná slova, která nejčastěji rozvíjejí slovesa, přídavná jména nebo jiná příslovce a vyjadřují různé okolnosti děje nebo stavu, jako je čas, místo, způsob, míra či příčina. V případě „doteď“ se jedná o příslovce času.
Protože se jedná o příslovce, které je neohebným slovním druhem, nemá „doteď“ žádný pád, rod ani vzor. Tyto gramatické kategorie se vztahují pouze na slova ohebná (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa), která mění svůj tvar podle gramatických pravidel.
Význam slova „doteď“ je „do této chvíle“, „až dosud“, „do nynějška“. Označuje časový úsek, který trvá od určitého minulého okamžiku až po současnost, nebo stav, který přetrvává až do přítomnosti.
Synonyma ke slovu „doteď“ jsou například: „dosud“, „zatím“, „až dosud“, „do této chvíle“, „do nynějška“.
„Takovou radost jsem doteď nikdy nezažil.“
„Pršelo včera i dnes ráno, ale doteď už je sucho a svítí slunce.“
„Čekali jsme na něj doteď, ale už je jasné, že nepřijde.“
„Jeho jméno mi doteď nikdo neřekl.“
„Mnoho věcí se od té doby změnilo, ale on je doteď stejný.“
Podobně jako „doteď“ se v češtině píší dohromady i další ustálená příslovce, která vznikla spojením předložky a jiného slova. Příkladem může být „potom“ (z původního „po tom“), „vtom“ (z „v tom“), „zatím“ (z „za tím“), „odjinud“ (z „od jinud“), „najednou“ (z „na jednou“) a mnoho dalších. Tyto výrazy se také píší jako jedno slovo, protože se staly pevnými příslovci.
Chybné psaní „do teď“ je poměrně rozšířené, pravděpodobně kvůli analogii s jinými volnými předložkovými vazbami (např. „do práce“, „do školy“, „do lesa“), kde se předložka píše odděleně. Klíčové je si uvědomit, že „doteď“ už není volná předložková vazba, ale pevné, lexikalizované příslovce času.
Biografie Stanislav Majer?
Dopředu nebo do předu
Životopis Tim Weaver?
Dýško nebo dýžko
Alergen
Do teď nebo doteď
Biografie Tom Kaulitz?
Dobil nebo dobyl hrad
Kdo je Zlobivec?
Dvěmi nebo dvěma