V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi slov, které se liší pouze jednou hláskou, a přesto je pouze jedna varianta správná. V případě slov „vyžle“ a „vižle“ je situace jednoznačná.
Dle platných pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou slovo „vyžle“. Tvar „vižle“ je chybný a v češtině se nepoužívá. Tato chyba často vzniká záměnou s názvem maďarského plemene „vizsla“, které však do češtiny přejímáme jako „maďarská vyžle“.
Slovo „vyžle“ je podstatné jméno (substantivum).
Slovo „vyžle“ má dva hlavní významy:
Jako nejbližší synonymum ve významu psa lze uvést slovo „ohař“ nebo obecnější „lovecký pes“. Pro hovorové označení hubeného člověka můžeme použít výrazy jako „hubenáček“, „kost a kůže“ nebo „štíhloun“.
Zde je několik příkladů použití slova „vyžle“ v různých kontextech:
Původ slova „vyžle“ je zajímavý a často diskutovaný. Předpokládá se, že pochází ze staroněmeckého slova „wischler“ nebo „weischler“, které mohlo souviset buď s řekou Vislou (Weichsel), což by naznačovalo původ plemene ve východní Evropě, nebo s německým slovem „Wisch“ (chomáč, prutí), což by odkazovalo na schopnost psa proplétat se křovinami.
Záměna s „vizsla“ je častá právě kvůli maďarskému plemeni maďarská vizsla, což je v maďarštině běžné slovo pro ohaře. V češtině jsme si však ustálili podobu s „y“ – „vyžle“.
Kdo je Roznašeč?
Zapomněla nebo zapomněla
Stephenie Meyerová?
Za to nebo zato
Koncovka souboru z03
Z části nebo zčásti
Omalovánka k tisku Mercedes A
Z počátku nebo zpočátku
Amfetamin
Zamnou nebo za mnou