V českém jazyce se často setkáváme s dvojicemi slov, které znějí podobně, ale pouze jedna varianta je pravopisně správná. Jedním z takových případů je i slovo „vstřícnost“.
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „vstřícnost“. Varianta „vztřícnost“ je chybná a neodpovídá ustáleným pravidlům českého jazyka. Chyba často vzniká z fonetické podobnosti nebo záměny s jinými slovy začínajícími na „vz-“, nicméně kořen slova „vstřícnost“ pochází z předložky „vstříc“, která sama o sobě neobsahuje písmeno „z“.
Slovo „vstřícnost“ je podstatné jméno (substantivum). Spadá do ženského rodu. Skloňuje se podle vzoru „kost“, který je charakteristický pro ženská podstatná jména zakončená na -ost.
Příklady skloňování v jednotném čísle:
„Vstřícnost“ označuje ochotu někomu vyhovět, pomoci, projevit pochopení nebo přátelský a otevřený přístup k druhým. Je to rys chování, kdy se člověk snaží jít druhým naproti, vyjít jim vstříc a usnadnit jim situaci. Může se projevovat v komunikaci, jednání nebo v nabízení pomoci.
Nejbližšími synonymy ke slovu „vstřícnost“ jsou ochota, úslužnost nebo přívětivost. V některých kontextech lze použít i výrazy jako nápomocnost či dobrosrdečnost, ačkoliv nemají vždy zcela identický význam.
Níže uvádíme několik příkladů použití slova „vstřícnost“ ve vzorových větách:
Chyba „vztřícnost“ je poměrně častá a pramení z několika důvodů:
Je tedy důležité si pamatovat, že správná podoba je vždy „vstřícnost“. Dodržování správného pravopisu přispívá k jasnosti a srozumitelnosti písemného projevu a pomáhá vyhnout se nedorozuměním.
Omalovánka k vytištění Tlusťoch
Vytypování nebo vytipování
ČSR
Z toho nebo z toho
SDS
Zapomněla nebo zapomněla
ZR
Vyrozumění nebo vyrozumnění
Co je AutoCAD?
Zapomění nebo zapomnění