Omalovánka k tisku Štít
Alegorie
IN
V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi výrazů, které se na první pohled zdají být zaměnitelné, ale při bližším prozkoumání odhalí jemné rozdíly v použití nebo preferenci. Tak je tomu i v případě výrazů „z dálky“ a „zdálky“. Pojďme se podívat na jejich správnost, gramatickou povahu a použití.
Dle pravidel českého pravopisu jsou obě varianty správné. Nicméně, jejich použití se liší v závislosti na kontextu a gramatické funkci, kterou ve větě plní.
Varianta „zdálky“ je tzv. příslovečná spřežka, což znamená, že vznikla spojením předložky „z“ a podstatného jména „dálky“ v jeden celek. Funguje jako jedno slovo – příslovce. Příslovečné spřežky se píší dohromady a vyjadřují okolnost děje (místo, čas, způsob apod.). V tomto případě se jedná o určení místa.
Varianta „z dálky“ je předložková vazba, která se skládá z předložky „z“ a podstatného jména „dálka“ ve 2. pádě (genitivu). Zde si podstatné jméno „dálka“ zachovává svou původní podstatu a může být dále rozvíjeno (např. „z dálky deseti kilometrů“).
Jedná se o příslovce. Příslovce jsou neohebný slovní druh, který blíže určuje slovesa, přídavná jména nebo jiná příslovce. V tomto případě určuje místo (odkud?). Příslovce nemají pád, rod ani vzor, protože se neohýbají.
Jedná se o předložkovou vazbu, která ve větě plní funkci příslovečného určení místa. Skládá se z:
Výraz „zdálky“ nebo „z dálky“ znamená „z určité vzdálenosti“, „ne zblízka“, „z odstupu“. Popisuje místo, odkud je něco pozorováno, slyšeno, přichází nebo je vykonáváno, a to s implikací jistého odstupu či vzdálenosti.
Mezi vhodná synonyma pro „zdálky“ patří například „z povzdálí“, „z odstupu“, případně „zdaleka“ (i když „zdaleka“ může mít i význam „vůbec ne“, „ani náhodou“, což „zdálky“ nemá).
Zde je několik příkladů, které ilustrují použití obou variant:
Tvorba příslovečných spřežek je v češtině velmi produktivní proces. Mnoho dnešních příslovcí vzniklo právě spojením předložky a podstatného jména nebo jiného slovního druhu. Mezi další časté příklady patří:
Pravidlo pro psaní příslovečných spřežek dohromady pomáhá odlišit čistě příslovečný význam od původní předložkové vazby, kde si podstatné jméno zachovává svůj samostatný význam a možnost rozvití. Pokud si nejste jisti, zda psát dohromady nebo zvlášť, zkuste si ověřit, zda by k danému podstatnému jménu mohl stát přívlastek (např. „z *velké* dálky“). Pokud ano, pak je pravděpodobnější psaní zvlášť. Pokud ne, a výraz funguje jako jednotné příslovečné určení, psaní dohromady je správné a často i preferované.
Bronchoskopie
Z tebe nebo s tebe
TZP
Výtka nebo vítka
Otakar Ostrčil?
Za prvé nebo zaprvé
Co je Absorpce?
Zapoměl nebo zapomněl
B2B
Zapomění nebo zapomnění