V českém pravopisu a gramatice je velmi důležité správné rozlišování předložek, které mohou zásadně ovlivnit význam a správnost celého slovního spojení. V případě dotazu, zda je správně „z toho“ nebo „s toho“, je odpověď jednoznačná.
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „z toho“.
Varianta „s toho“ je nesprávná a neodpovídá současným gramatickým normám spisovné češtiny.
Rozdíl spočívá v použití prepozic (předložek) „z“ a „s“. Každá z těchto předložek se váže s jiným pádem a vyjadřuje odlišný význam.
Předložka „z“ se v moderní češtině vždy pojí s genitivem (2. pádem) a vyjadřuje směr „odkud“, původ, příčinu, materiál, nebo vztah části k celku. Například: „vytáhl to z krabice“, „z lásky“, „dům ze dřeva“.
Předložka „s“ se nejčastěji pojí s instrumentálem (7. pádem) a vyjadřuje společenství („s kamarádem“), směr „dolů z“ nebo „z povrchu pryč“ („sletěl s kola“, „srazil to se stolu“). V některých zastaralých nebo dialektických spojeních se „s“ pojilo s genitivem (např. „s cesty“, „s hory“), ale v kontextu „toho“ je takové použití v dnešní spisovné češtině chybné.
V našem případě výraz „z toho“ vyjadřuje původ, příčinu nebo vztah k nějaké věci, což je doména předložky „z“ a genitivu.
Slovní spojení „z toho“ se skládá ze dvou slov:
Jak již bylo zmíněno, předložka „z“ se pojí s genitivem (2. pádem).
Tvar „toho“ je genitiv singuláru (jednotného čísla) pro:
Ačkoliv zájmena nemají „vzory“ v takovém smyslu jako podstatná jména, jejich skloňování se často přirovnává ke skloňování přídavných jmen. Zájmeno „ten, ta, to“ se skloňuje podobně jako tvrdá přídavná jména, tedy podle vzoru „mladý“.
Slovní spojení „z toho“ může mít několik významů v závislosti na kontextu:
Zde je několik příkladů použití správného výrazu „z toho“ v různých kontextech:
Najít přesné jednoslovné synonymum, které by plně nahradilo „z toho“ ve všech jeho významech, je obtížné, jelikož „z toho“ je spíše gramatické spojení. Nicméně v některých kontextech lze použít:
Nejbližší a nejčastěji zaměnitelné by mohlo být „kvůli tomu“ nebo „díky tomu“, pokud se jedná o vyjádření příčiny nebo důvodu.
Rozlišování předložek „z“ a „s“ patří k nejčastějším pravopisným a gramatickým chybám v češtině, a to i u rodilých mluvčích.
Historický kontext: V minulosti, zejména ve starší češtině a v některých nářečích, bylo použití „s“ s genitivem (např. „s cesty“, „s hory“) běžnější. Dnes je však ve spisovné češtině toto použití omezeno na několik ustálených spojení (např. „s sebou“, „s námi“) nebo na vyjádření směru „dolů z povrchu“ (ale i tam se často zaměňuje se „z“).
Pomůcka: Často se používá mnemotechnická pomůcka: „Z okna, s krku dolů.“ To znamená, že „z“ se používá pro směr „zevnitř ven“ (z okna ven), zatímco „s“ pro směr „shora dolů“ nebo „z povrchu pryč“ (s krku dolů). V případě „z toho“ je situace jasná – vždy jde o „z“.
Co je Kulič?
Vzpomínky na nebe
Proteinová dieta
Z toho nebo s toho
Přáníčka ke svatbě nebo k výročí
Z venku nebo zvenku
Co je Fotovoltaika?
Zachvíli nebo za chvíli
Ovulace
Z nebe jsi přišel