Český pravopis je plný nuancí a někdy i zdánlivých záludností. Jednou z nich je i otázka správného tvaru slova, které vyjadřuje stav, kdy něco upadlo v nepaměť. Často se setkáváme s dvojicí „zapomění“ a „zapomnění“. Pojďme si podrobně vysvětlit, která varianta je správná dle pravidel českého jazyka.
Dle platných pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou slovo „zapomnění“. Tvar „zapomění“ je chybný a v současné spisovné češtině se nepoužívá. Jedná se o poměrně častou chybu, která pramení z nesprávného tvoření dějových podstatných jmen nebo z vlivu výslovnosti.
Správný tvar „zapomnění“ vychází ze slovesa „zapomenout“. Dějová podstatná jména se v češtině tvoří příponou -ní nebo -tí. V případě sloves končících na -nout (např. zapomenout, stárnout, minout) se často používá přípona -nutí. V tomto konkrétním případě však dochází ke změkčení souhlásky „n“ před příponou „-ní“, což se projevuje písmenem „ě“. Písmeno „ě“ zde označuje palatalizovanou souhlásku „ň“ následovanou samohláskou „e“, tedy [ňe].
Slovo „zapomnění“ je podstatné jméno, konkrétně se jedná o dějové substantivum (neboli verbální substantivum). Vyjadřuje děj nebo stav, který vyplývá ze slovesa „zapomenout“.
Slovo „zapomnění“ označuje stav, kdy něco nebo někdo upadl v nepaměť, přestal být pamatován nebo si na něj nikdo nevzpomíná. Může také znamenat akt zapomenutí, tedy proces, kdy se něco vytratí z paměti. Často se používá v kontextu ztráty, pomíjivosti nebo zániku.
K výrazu „zapomnění“ můžeme jako synonymum uvést slovo „nepaměť“ nebo „zapomenutí“ (pokud jde o akt). Méně často se v podobném významu používá i „nevzpomínání“, ale to již ne zcela vystihuje stav zapomnění jako takového.
Chyba mezi „zapomění“ a „zapomnění“ je velmi rozšířená, pravděpodobně proto, že v běžné mluvě se rozdíl mezi „ně“ a „ňe“ někdy stírá, nebo se lidé řídí mylnou analogií s jinými slovy. Pamatujte, že písmeno „ě“ v češtině nikdy nestojí samostatně za samohláskou, ale vždy označuje spojení palatalizované souhlásky (d, t, n, b, p, v, f, m) s „e“. V tomto případě jde o „n“ + „e“, které se spojuje v „ně“.
Slovo „zapomnění“ má často silný literární nádech a je používáno k vyjádření melancholie, ztráty nebo konečnosti. Je to slovo, které vybízí k zamyšlení nad pomíjivostí lidské existence a významem paměti a vzpomínek.
Co je HTTP cookie?
Vztřícnost nebo vstřícnost
Kdo je Psanec?
Vyrozumnění nebo vyrozumění
sub.
Za prvé nebo zaprvé
Životopis Barbora Vyskočilová?
Vzpoměla nebo vzpomněla
Co je Fatva?
Za mě nebo za mně