Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze jedno z nabízených slovních spojení. Jedná se o výraz „zřejmě“. Varianta „zřejmně“ je chybná a v češtině se nepoužívá.
Chyba ve slově „zřejmně“ spočívá v nesprávném tvoření příslovce. Příslovce se v češtině často tvoří z přídavných jmen.
Slovo „zřejmě“ je odvozeno od přídavného jména „zřejmý“ (např. „zřejmý důkaz“, „zřejmá pravda“). Kmen tohoto přídavného jména je „zřejm-“ a příslovečná přípona je zpravidla „-ě“ (nebo „-e“, „-o“ v závislosti na typu přídavného jména).
Příklady tvoření příslovcí:
Přidání dodatečného „n“ do slova „zřejmně“ je tedy gramaticky nesprávné a vzniká tak neexistující tvar. V češtině neexistuje žádné pravidlo, které by v tomto případě ospravedlňovalo přidání „n“.
Slovo „zřejmě“ je příslovce (adverbium). Příslovce jsou neohebný slovní druh, který blíže určuje slovesa, přídavná jména nebo jiná příslovce. Vyjadřují různé okolnosti děje nebo vlastnosti, jako je způsob, místo, čas, míra, příčina apod.
V tomto případě „zřejmě“ vyjadřuje způsob nebo míru jistoty.
Příslovce jsou nesklonná, což znamená, že se nemění v závislosti na pádu, rodu ani vzoru. Nemají tedy žádný pád, rod ani vzor, na rozdíl od podstatných jmen, přídavných jmen nebo zájmen.
Slovo „zřejmě“ znamená „jeví se jako jisté“, „zdá se být pravděpodobné“, „očividně“, „evidentně“, „bezpochyby“ nebo „podle všeho“. Používá se k vyjádření poměrně vysoké míry jistoty nebo pravděpodobnosti, často na základě nějakých zjevných indicií či okolností.
Původně souvisí s viditelností, s tím, co je „zřejmé“ – tedy jasně viditelné, poznatelné.
Mezi vhodná synonyma pro slovo „zřejmě“ patří:
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „zřejmě“ ve větách:
Slovo „zřejmý“ (a tedy i „zřejmě“) má indoevropský kořen, který souvisí s viděním a jasností. V češtině se objevuje i v dalších slovech jako „zrak“ nebo „zřít“ (starší výraz pro vidět).
Časté chyby v psaní „mně“ místo „mě“ nebo „ně“ se objevují i v jiných slovech (např. „tamější“ vs. „tamnějši“ – správně je tamější). V případě příslovcí zakončených na „-ě“ je však „mně“ téměř vždy chybné, pokud se nejedná o specifické tvary zájmen (např. „mně“ jako 3. pád zájmena já).
Je důležité si uvědomit, že i když „zřejmně“ zní některým lidem intuitivně správně kvůli podobnosti s jinými slovy s „mn“ (jako „skromný“), v případě příslovce odvozeného od „zřejmý“ je toto „n“ nadbytečné a pravopisně nesprávné. Jde o typickou chybu, kdy se snažíme aplikovat vzory, které do daného kontextu nepatří.
Shrnuto a podtrženo, jediná pravopisně správná varianta je „zřejmě“. Jedná se o příslovce, které vyjadřuje pravděpodobnost nebo jistotu a je nesklonné. Pamatujte na jeho správnou podobu pro bezchybnou češtinu.
Co je Bisexualita?
Zkousnout nebo skousnout
Koroze
Zkusím nebo skusím
Co je František?
Zkouknout nebo skouknout
Co je Nabídka?
Znova nebo znovu
GOK
Zkoušet nebo skoušet