Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „hanba“. Varianta „hamba“ je chybná a neodpovídá spisovné češtině.
Častá záměna pramení z výslovnosti, kde dochází k asimilaci znělosti (neznělé n před znělým b se v mluvené řeči často vyslovuje jako m, tedy [hamba]), ale v písemné podobě zůstává zachováno písmeno n. Je důležité si pamatovat, že pravopis se vždy řídí kodifikovanou podobou slova, nikoli jeho aktuální výslovností.
Slovo „hanba“ je podstatné jméno.
Jedná se o ženský rod (ta hanba).
Skloňuje se podle vzoru žena.
Jelikož se jedná o podstatné jméno, skloňuje se ve všech sedmi pádech českého jazyka:
Slovo „hanba“ označuje silný pocit studu, ponížení, ostudy nebo zahanbení. Může se týkat jak osobního prožitku, tak i stavu, kdy je někdo vystaven veřejné kritice či posměchu. Také se používá ve smyslu něčeho, co je považováno za nepřijatelné, morálně špatné nebo za ostudné jednání.
Mezi synonyma slova „hanba“ patří například stud, ostuda, ponížení, potupa, zahanbení nebo neslávnost.
Slovo „hanba“ má slovanský původ a je příbuzné se slovesem „hanět“, což znamená pomlouvat, kritizovat nebo znevažovat. V mnoha slovanských jazycích existují podobné výrazy (např. polsky hańba, rusky ganba).
Často se používá ve frázích, jako například „nemít ani špetku hanby“ (být naprosto nestydatý), „udělat někomu hanbu“ (zdiskreditovat někoho) nebo „k hanbě někoho“ (ke zahanbení někoho).
Fenomén, kdy se n před b mění na m ve výslovnosti, ale ne v pravopise, se nazývá asimilace znělosti. Podobně se děje u slov jako „peníze“ (často vyslovováno jako [pěníze]), „jednota“ (často vyslovováno jako [jednota]), ale v psané formě zůstává původní písmeno.
Omalovánka k tisku Palma
Impulz nebo impuls
TANJ
Filosofie nebo filozofie
Omalovánka k tisku Dornier 328-300
Jakoby nebo jako by
Co je Šumajstr?
Jakékoliv nebo jakékoli
Omalovánka k vytištění Kraslice
Hold nebo holt