Dobrý den,
děkuji za zajímavou otázku, která se dotýká poměrně častého jevu v českém pravopisu, ačkoliv v tomto konkrétním případě je formulace otázky poněkud záludná.
Když se podíváme na zadané slovo „jednodužší“ a „jednodužší“, zjistíme, že se jedná o naprosto identické slovo. Z toho vyplývá, že obě varianty, jak jsou uvedeny, jsou dle pravidel českého pravopisu správné, protože se jedná o jednu a tutéž správnou podobu.
Předpokládám však, že se otázka možná snaží poukázat na častou chybu, kdy lidé chybně píší „jednoduší“ (s jedním „š“) místo správného „jednodužší“ (se dvěma „š“). Proto se zaměřím na vysvětlení správné podoby a její gramatické charakteristiky.
Dle pravidel českého pravopisu je jediná správná podoba slova „jednodužší“. Varianta s jedním „š“ (tj. „jednoduší“) je nesprávná a neexistuje ve spisovné češtině. Správná forma „jednodužší“ je komparativ, tedy druhý stupeň přídavného jména „jednoduchý“.
Tato forma vzniká pravidelným stupňováním přídavného jména „jednoduchý“:
Změna z „-chý“ na „-žší“ je výsledkem tzv. palatalizace (změkčení) souhlásek, která je typická pro tvorbu druhého stupně některých přídavných jmen (např. *tichý* *tišší*, *měkký* *měkčí*, *krátký* *kratší*).
Slovo „jednodužší“ je přídavné jméno (adjektivum), konkrétně jeho druhý stupeň (komparativ). Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů a závisí na podstatném jménu.
Jako přídavné jméno nemá „jednodužší“ pevně daný rod, číslo ani pád. Tyto mluvnické kategorie se řídí podstatným jménem, které přídavné jméno rozvíjí. Příklady:
Přídavná jména ve druhém stupni (komparativu) se skloňují jako ostatní přídavná jména a jejich koncovky se řídí tvrdým skloňováním, konkrétně vzorem „mladý“, přestože mají ve kmeni měkkou souhlásku „ž“ a „š“.
Slovo „jednodužší“ znamená, že něco je méně složité, snáze pochopitelné nebo proveditelné ve srovnání s něčím jiným. Vyjadřuje menší míru obtížnosti, komplikovanosti nebo náročnosti, často v kontextu srovnání dvou nebo více entit či situací.
K výrazu „jednodužší“ lze použít například synonymum „snazší“ (od přídavného jména „snadný“).
Zde je několik příkladů použití slova „jednodužší“ ve vzorových větách:
Jak již bylo zmíněno, tvorba druhého stupně „jednodužší“ z „jednoduchý“ je krásným příkladem palatalizace. Jazyk se snaží o fonetickou plynulost, a proto dochází ke změkčení souhlásek před měkkými příponami. Podobně se tvoří i „dražší“ (od *drahý*) nebo „užší“ (od *úzký*).
Nejčastější chybou v psaní tohoto slova je vynechání jednoho „š“, tedy psaní „jednoduší“. Tato chyba je způsobena pravděpodobně tím, že v češtině existují i přídavná jména, která mají v komparativu jen jedno „š“ (např. *častý* *častější*, *slabý* *slabší*). Avšak u slova „jednoduchý“ je správná podoba vždy se dvěma „š“, tedy „jednodužší“.
„Jednodušší“ patří do systému stupňování přídavných jmen, který umožňuje vyjádřit míru vlastnosti.
* 1. stupeň (pozitiv): vyjadřuje základní vlastnost (např. jednoduchý)
* 2. stupeň (komparativ): vyjadřuje vyšší míru vlastnosti (např. jednodužší)
* 3. stupeň (superlativ): vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti (např. nejjednodušší)
Správné používání těchto stupňů je klíčové pro přesné vyjádření v češtině.
Na závěr je třeba zdůraznit, že jediná a správná podoba je „jednodužší“, a to v obou případech zadaných ve vaší otázce, neboť se jedná o identické slovo. Pamatujme si, že správná forma obsahuje dvě „š“ na konci slova, což je důsledek pravidelné tvorby druhého stupně od přídavného jména „jednoduchý“.
Doufám, že toto vysvětlení bylo pro vás přínosné!
Koncovka souboru uop
Impulz nebo impuls
Co je 5G?
Filosofie nebo filozofie
Tilápie
Jakékoli nebo jakékoliv
Životopis Tereza Boučková?
Ještěže nebo ještě že
Omalovánka k vytištění Vlajkonoš
Jediná nebo jedinná