V českém jazyce se často setkáváme s jevy, které mohou být pro mluvčí matoucí, obzvláště pokud se týkají spojení krátkých slov s podobnou funkcí. Jedním z takových případů je i otázka správnosti spojení „jsi si“ a „sis“. Pojďme se podívat, která varianta je dle pravidel českého pravopisu správná, a rozebrat si její gramatické aspekty.
Dle pravidel českého pravopisu je jednoznačně správná a preferovaná varianta „sis“. Spojení „jsi si“ je sice teoreticky možné, ale v běžné komunikaci a spisovné češtině se téměř nepoužívá a je považováno za stylisticky neobratné až chybné.
Slovo „sis“ je takzvaná příklonka (klitika), což je nesamostatné slovo, které se připojuje k jinému slovu a tvoří s ním jeden celek. Vzniká spojením pomocného slovesa „jsi“ (2. osoba jednotného čísla, přítomný čas od slovesa „být“) a zvratného zájmena „si“ (3. pád, zvratné). Toto spojení je v češtině velmi přirozené a je výsledkem ekonomie jazyka a snahy o plynulou výslovnost.
Varianta „jsi si“ je v moderní češtině velmi vzácná a obvykle se jí vyhýbáme. Pokud by se přece jen objevila, mohla by nést silný důraz na samotné „jsi“, například ve smyslu výčitky nebo zdůraznění, že ty sám jsi si něco udělal, ale i v takovém případě by to znělo nepřirozeně. Příklad: „To jsi si opravdu myslel?!“ (A i zde by většina lidí použila „To sis opravdu myslel?!“)
Rozdělme si komponenty, ze kterých „sis“ vzniká, abychom lépe pochopili jejich gramatickou funkci.
Slovo „jsi“ je pomocné sloveso (auxiliární sloveso) a jedná se o tvar slovesa „být“ v 2. osobě jednotného čísla, přítomném čase, oznamovacím způsobu. Nemá pád, rod ani vzor, protože se jedná o slovesný tvar.
Slovo „si“ je zvratné zájmeno (reflexivní zájmeno). Konkrétně se jedná o tvar 3. pádu (dativ) zvratného zájmena „se/si“. Zvratná zájmena nemají rod, protože se vztahují k podmětu věty bez ohledu na jeho rod.
„Sis“ je tedy spojením pomocného slovesa a zvratného zájmena. Funkčně se jedná o klitiku, která v sobě nese obě tyto gramatické informace.
Zde je několik příkladů, jak správně použít „sis“ ve větách:
Najít přímé synonymum pro gramatickou konstrukci jako „sis“ je obtížné, protože se nejedná o plnovýznamové slovo, ale o funkční spojení. Můžeme však popsat význam, který toto spojení vyjadřuje, a případně ho přeformulovat. Výraz „sis“ vyjadřuje, že ty sám jsi pro sebe něco udělal, něco si obstaral, něco si vzal nebo si něco dopřál.
Alternativní vyjádření by mohlo být například: „Učinil jsi pro sebe“ nebo „obstaral jsi si pro sebe“. Například větu „Co sis koupil?“ bychom mohli přeformulovat jako „Co jsi koupil pro sebe?“, což je sice gramaticky správně, ale mnohem méně přirozené a delší.
Význam slova „sis“ je vždy spojen s reflexivitou, tedy s tím, že děj se buď vztahuje k podmětu (např. „koupil sis“ – koupil jsi pro sebe), nebo je součástí zvratného slovesa („všiml sis“ – všimnout si je zvratné sloveso). Udává, že akce, kterou subjekt provádí, se týká přímo jeho samotného.
Čeština je bohatá na příklonky. Kromě „sis“ sem patří například i „se“, „si“, „mi“, „ti“, „ho“, „mu“, „jí“, „je“, „jim“ a tvary pomocného slovesa „být“ („jsem“, „jsi“, „je“, „jsme“, „jste“, „jsou“). Tyto krátké, nepřízvučné tvary mají v české větě poměrně pevné postavení – obvykle se řadí za první přízvučný větný člen nebo skupinu. Tato vlastnost je typická pro mnoho slovanských jazyků.
Spontánní spojování krátkých, nepřízvučných slov jako „jsi“ a „si“ do jedné fonetické jednotky je přirozeným jevem ve vývoji jazyka. Usnadňuje výslovnost a zvyšuje plynulost řeči. Zjednodušeně řečeno, je snazší a rychlejší říct „sis“ než „jsi si“.
Doufáme, že tento rozbor pomohl objasnit rozdíly mezi „jsi si“ a „sis“ a posílit vaše porozumění české gramatice.
Menhir
Kaslík nebo kastlík
Co je Hustilka?
K tomu nebo ktomu
Omalovánka k tisku Krab
Kanistr nebo kanystr
MSv
Kamkoliv nebo kamkoli
Bílá sobota
Keci nebo kecy