V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi slov či slovních spojení, která znějí podobně, ale mají odlišné psaní a někdy i význam. Jedním z takových případů je otázka, zda je správně „nazdraví“ nebo „na zdraví“. V tomto textu si rozebereme, která varianta je správná, o jaký slovní druh se jedná a uvedeme si několik příkladů.
Dle pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou pro přípitek či reakci na kýchnutí spojení „na zdraví“. Varianta „nazdraví“ jako jedno slovo je v tomto kontextu chybná.
Slovní spojení „na zdraví“ je složeno z předložky a podstatného jména, čímž tvoří takzvanou předložkovou vazbu
.
předložku. V tomto kontextu vyjadřuje směr, účel nebo cíl.
podstatné jméno(substantivum).
Co se týče gramatických kategorií podstatného jména „zdraví“:
Spojení „nazdraví“ jako jedno slovo by teoreticky mohlo být sloveso ve 3. osobě jednotného čísla přítomného času (např. „on nazdraví“ – kdyby takové sloveso existovalo ve významu „připije“), nebo příslovce. Nicméně v češtině takové sloveso ani příslovce ve významu „připít si“ nebo „na oplátku zdraví“ neexistuje. Proto je jeho použití v kontextu přípitku či reakce na kýchnutí považováno za hrubou pravopisnou chybu, vznikající pravděpodobně mylným spojením předložky s podstatným jménem.
Slovní spojení „na zdraví“ má v češtině dva hlavní významy:
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovní spojení „na zdraví“:
Tak na zdraví!“
Přímé jednoslovné synonymum, které by plně nahradilo interjekční charakter „na zdraví“ (jako přípitek či reakce na kýchnutí), je obtížné najít. Nicméně existují výrazy s podobným účelem nebo významem:
V běžné komunikaci se však „na zdraví“ jako přípitek či popřání při kýchnutí používá bez přímé náhrady.
Případ „na zdraví“ versus „nazdraví“ se podobá časté chybě u spojení „na shledanou“. Zde je správná varianta „na shledanou“ (předložka + podstatné jméno), nikoli „nashledanou“. I když se „nashledanou“ někdy objevuje, správná spisovná forma je oddělená, což zdůrazňuje, že se jedná o předložkovou vazbu. Tato tendence k psaní dohromady je dána tím, že se jedná o ustálená spojení, která vnímáme jako jeden celek, a proto je máme tendenci psát jako jedno slovo.
Zvyk připíjet si na zdraví má kořeny již ve starověku. V některých kulturách se věřilo, že přípitek odhání zlé duchy, v jiných byl spojen s rituály přátelství a důvěry. Křesťanská tradice pak navázala na zvyk žehnání nápojů. Pořádání přípitků je dodnes důležitou součástí společenských událostí po celém světě.
Řapík
Neměla nebo nemněla
Omalovánka k tisku Clumber španěl
Nikoli nebo nikoliv
Životopis Vendula Krejčová?
Ode dneška nebo odedneška
Omalovánka k vytištění Listy
Navečer nebo na večer
Žánr
Obýdek nebo obídek