V českém jazyce se často setkáváme s dvojicemi slov, které se liší pouze jedním písmenem, ale pouze jedna z variant je pravopisně správná. Přesně tak je tomu i u dotazu, zda je správně „nestandartní“ nebo „nestandardní“. Pojďme se podívat na správnou odpověď a vše, co s ní souvisí.
Dle pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou slovo „nestandardní“. Forma „nestandartní“ je chybná a považuje se za pravopisnou chybu.
Základem slova „nestandardní“ je slovo „standard“. Toto slovo má svůj původ v angličtině (standard) a dříve v latině a starofrancouzštině (estandart). V původních jazycích se vždy psalo s písmenem „d“ na konci kořene. Český jazyk toto pravidlo převzal a zachoval. Proto se i odvozená slova, jako je „standardní“, „nestandardní“ nebo „standardizace“, píší s „d“.
Slovo „nestandardní“ je přídavné jméno. Konkrétně se jedná o jakostní přídavné jméno, které vyjadřuje vlastnost podstatného jména. Jako přídavné jméno se skloňuje podle vzoru „mladý“, a to jak v mužském, ženském, tak i středním rodě, a samozřejmě v jednotném i množném čísle. Jeho tvary se nemění podle pádu, rodu a čísla, protože patří mezi přídavná jména zakončená na „-ní“ (stejně jako například „moderní“, „stabilní“ nebo „hlavní“). Tyto typy přídavných jmen mají ve všech rodech a číslech stejné tvary pro všechny pády.
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „nestandardní“ ve větách:
Synonymem ke slovu „nestandardní“ může být například „neobvyklý“, „atypický“, „netypický“, „výjimečný“, „zvláštní“ nebo „nekonvenční“.
Význam slova „nestandardní“ popisuje něco, co se odchyluje od běžné normy, zavedených pravidel, očekávání nebo standardu. Znamená to, že daná věc, situace nebo postup není typický, obvyklý nebo odpovídající stanoveným měřítkům.
Chyba v psaní „nestandartní“ místo „nestandardní“ je v českém prostředí velmi častá. Často ji lze vidět i v tištěných médiích, na internetu nebo v neformálních dokumentech. Důvodem je pravděpodobně fonetická podobnost „d“ a „t“ na konci slova, která může vést k záměně, a také vliv některých cizích slov, kde se „t“ na konci objevuje (např. „komfort“). Je však důležité si pamatovat, že správná podoba v češtině je vždy s „d“.
Samotné slovo „standard“ má zajímavý historický vývoj. Původně ve starofrancouzštině „estandart“ označovalo vojenskou zástavu nebo prapor, kolem kterého se shromažďovali vojáci. Postupem času se jeho význam rozšířil na „měřítko“, „normu“ nebo „úroveň kvality“, což je význam, který známe dnes.
kN
Nestandartní nebo nestandardní
Co je Kinezioterapie?
Odjet nebo odjet
Omalovánka k tisku Mořská panna Siréna
Nezapoměl nebo nezapomněl
Co je Kondolence?
Objekt nebo oběkt
Životopis Jiří Arvéd Smíchovský?
Objednavatel nebo objednatel