Je správně Obou nebo obouch?

Omalovánka k vytištění Kytice

V českém jazyce se často setkáváme s dilematem, zda použít tvar „obou“ nebo „obouch“. Přestože se obě varianty v mluvené řeči mohou objevit, pouze jedna z nich je dle pravidel spisovné češtiny správná.

Která varianta je správná?

Dle pravidel českého pravopisu je jediná správná varianta „obou“. Tvar „obouch“ je nespisovný a považuje se za chybu.

Chyba „obouch“ pravděpodobně vzniká analogií s tvary jako „dvou“ (genitiv/dativ/lokál od „dva/dvě“) nebo s koncovkami genitivu množného čísla u některých podstatných jmen (např. „rukou“, „nohou“). Nicméně, u číslovky „oba/obě“ je správný pouze tvar „obou“ pro genitiv, dativ a lokál.

Slovní druh, pád a rod

Slovo „obou“ je číslovka, konkrétně číslovka neurčitá (někdy se uvádí i jako hromadná). Jedná se o tvar, který zastupuje genitiv, dativ a lokál základních číslovek „oba“ (pro mužský rod životný i neživotný a střední rod) a „obě“ (pro ženský rod).

• Slovní druh: Číslovka (neurčitá, hromadná)


• Pád: Genitiv, Dativ, Lokál


• Rod: Používá se pro všechny rody (mužský, ženský, střední)


• Vzor: Číslovka „oba/obě“ má vlastní, specifické skloňování a neřídí se běžnými jmennými vzory.

Význam slova a jeho použití

Slovo „obou“ znamená „týkající se dvou“ nebo „dvou věcí/osob“. Vyjadřuje vztah k celému páru nebo dvojici. V praxi se nejčastěji překládá jako „obou“, „dvou“, „k oběma“ nebo „na obou“.

Příklady použití ve větách:

• „Potřebujeme se domluvit s obou stran.“ (Genitiv – koho, čeho?)


• „Dal jsem dárek obou dětem.“ (Dativ – komu, čemu?)


• „Mluvil jsem o obou možnostech.“ (Lokál – o kom, o čem?)


• „Zúčastnili se toho zástupci obou zemí.“ (Genitiv)


• „Na obou koncích provazu je uzel.“ (Lokál)


• „Je důležité naslouchat názorům obou rodičů.“ (Genitiv)

Synonymum

Přímé jednoslovné synonymum pro „obou“, které by zachovalo přesný gramatický pád a rod, je obtížné najít, neboť se jedná o specifický tvar číslovky odkazující k přesnému počtu. V některých kontextech by se dalo použít opisné vyjádření jako například:

• „dvou“ (Pokud mluvíme obecně o dvou, ale „obou“ zdůrazňuje, že jde o *celý* pár.)


• „k oběma“ (Dativní varianta, ale „obou“ je univerzálnější.)


• „od obou“ (Pokud jde o genitivní vztah.)

Nejčastěji se však výraz „obou“ nahrazuje přímým přeformulováním věty, aby se vyhnulo jeho použití, například: místo „potřebuji pomoc obou“ se řekne „potřebuji pomoc od obou lidí“ nebo „potřebuji pomoc od nich obou“.

Zajímavosti

Chyba „obouch“ je velmi rozšířená, a to i mezi rodilými mluvčími, což svědčí o složitosti skloňování číslovek v češtině. Lidé se často snaží uplatnit logiku, kterou znají z jiných slov, a dochází k tzv. hyperkorekci. V tomto případě se snaží sjednotit formu s „dvou“ nebo s genitivem plurálu podstatných jmen, kde „-ou“ je běžná koncovka. Je důležité si uvědomit, že i když „dvou“ je správný tvar pro genitiv/dativ/lokál od „dva/dvě“, u číslovky „oba/obě“ zůstává správným tvarem pouze „obou“.

Číslovky „oba/obě“ se skloňují trochu jinak než ostatní číslovky a mají své specifické tvary. Například instrumentál zní „oběma“, nikoli „oboma“ nebo „oboucha“. Tyto zvláštnosti činí číslovky „oba/obě“ poměrně zrádnými pro správné použití.

Co je Pomazání?
Novákovi nebo novákovy
Co je Velká koalice?
Navěky nebo na věky
Omalovánka k tisku Traktor
Nezapoměl nebo nezapomněl
Co je Spádová škola?
Od Honzy nebo Honzi
Biografie Martin Hranáč?
Ode dneška nebo odedneška