V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi slov, které znějí stejně, ale píší se jinak a mají odlišný význam i gramatickou funkci. Přesně takový je případ „po té“ a „poté“. Odpověď na otázku, která varianta je správná, zní: obě varianty jsou správné, ale používají se v rozdílných kontextech a mají odlišný význam.
Slovo „poté“ je časové příslovce
. Vyjadřuje následnost děje, časovou posloupnost. Můžeme si ho představit jako ekvivalent slov „pak“, „následně“, „potom“ nebo „posléze“.
Jedná se o příslovce (adverbium). Příslovce jsou neohebný slovní druh, což znamená, že se nemění v závislosti na pádu, rodu, čísle ani vzoru. Proto u něj nedefinujeme pád, rod ani vzor.
Význam slova „poté“ je následně
, vzápětí
, pak
. Událost, která se stane „poté“, následuje po nějaké předchozí události.
Synonymum: Nejčastějšími synonymy jsou pak, potom, následně, posléze.
„Nejprve si přečetla knihu, poté se podívala na film.“ (Nejprve kniha, pak film.)
„Přednáška skončila v pět hodin, poté se účastníci rozešli.“ (Po přednášce se rozešli.)
„Vlak měl zpoždění, ale poté už jel bez problémů.“ (Po zpoždění jel bez problémů.)
„Vypil kávu a poté vyrazil do práce.“ (Po vypití kávy vyrazil.)
Spojení „po té“ je předložková vazba, která se skládá z předložky „po“ a zájmena „té“.
Jedná se o spojení předložky (po) a zájmena ukazovacího (té). Zájmeno „té“ je 6. pád (lokál) jednotného čísla ženského rodu od zájmena „ta“. Předložka „po“ se v tomto kontextu vždy váže se 6. pádem.
Rod: ženský
Pád: 6. pád (lokál)
Vzor: Zájmena nemají vzory v pravém slova smyslu jako podstatná jména, ale skloňují se podle svých specifických paradigmat. „Ta“ se skloňuje podobně jako podstatná jména ženského rodu.
Význam spojení „po té“ je po někom/něčem konkrétním ženského rodu
. Odkazuje na specifickou osobu, věc, událost nebo časové období, které je vyjádřeno podstatným jménem ženského rodu, jež by v dané větě mohlo být doplněno.
„Volal po té ženě, co právě odešla.“ (Volal po *konkrétní* ženě.)
„Vzpomínal po té události, která se stala minulý týden.“ (Vzpomínal po *konkrétní* události.)
„Šel po té cestě, která vedla lesem.“ (Šel po *konkrétní* cestě.)
„Jméno dostala po té babičce, která žila v Brně.“ (Jméno dostala po *konkrétní* babičce.)
„Toužil po té jediné šanci, která se mu naskytla.“ (Toužil po *konkrétní* šanci.)
Záměna „poté“ a „po té“ je velmi častou chybou v písemném projevu. Klíčem k rozlišení je zkusit si v duchu nahradit daný výraz:
Jedná se o klasický příklad homofonů
– slov, která znějí stejně, ale mají odlišný pravopis a význam. Správné použití svědčí o dobré znalosti českého jazyka a schopnosti rozlišovat jemné gramatické nuance.
Co je Indoktrinace?
Pánovy nebo pánovi
OMR
Oplívat nebo oplývat
Omalovánka k vytištění Sloní hlava
Po té nebo poté
ETA
Pikat nebo pykat
Co je Atlas?
Osum nebo osm